|
Vliv sucha na interakce rostlin a půdy
Secká, Gabriela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Mezi rostlinami a půdou dochází ke zpětným vazbám neboli plant-soil feedback (PSF), přičemž rostliny ovlivňují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a tato půda následně ovlivňuje nejen a fitness rostlin stejného druhu ale i rostlinné mezidruhové interakce. Vliv PSF se může projevit okamžitě anebo opožděně a je ovlivňován mnoha vnějšími vlivy. Cílem mé práce byla literární rešerše, která se zabývá vlivem sucha na zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou. Častá a opakující se sucha, které jsou jedním z projevů klimatických změn, ovlivňují nejen děje odehrávající se v ekosystémech, ale i samotné organismy, které se v nich vyskytují včetně mikroorganismů žijících v půdě. Intenzivní sucha způsobují především navýšení teplot, snížení vlhkosti v půdním prostředí a degradace půd. Působením sucha klesá primární produktivita vegetace a dochází ke změnám ve složení půdních i rostlinných společenstev. Tyto změny zasahují do zpětnovazebných interakcí, což se projevuje pozitivní či negativní zpětnou vazbou.
|
|
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
|
|
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
|
| |